Ota Ulč: STŘEDOZEMÍM PO SEZONĚ – Cyprus

STŘEDOZEMÍM PO SEZONĚ PLOUTI: ROZPOLCENÝ KYPR

Ano, takové to je: řecko-turecké nemilování. Porce veletuctu vzájemných důvodů, nastřádaných za mnohá století, ba i tisíciletí. Tam teď míříme, za zády necháváme Izrael a jeho četná trápení.
– – –

Cyprus, tam tedy jen necelý jeden den pobydeme, víc se kypřit nebudeme. Co o tom ostrově vlastně víme? Že je ten největší ve východní části Středomoří. Jeho velikost je nesporná: 9.251 km2, což v porovnání s Českou republikou s 78.864 čtverečními kilometry je zanedbatelný trpaslík. A oprávněně zmenšený se nám projevuje svým politickým, hospodářským, jazykovým, kulturním, prostě všemožným rozpolcením, k němuž došlo k roce 1974. Začněme od začátku – neboli od antiky: kdysi majetek Říma, poté císařství byzantského. Křižáci se Kypru zmocnili v roce 1191, Ottoman Empire neboli Turci tam začali vládnout v roce 1571, po nich to v roce 1878 převzali Britové do správy a v roce 1914, době první světové války, do vlastnictví . Po druhé světové válce, s dohasínáním britského kolonialismu – říše, nad níž slunce nikdy nezapadalo a po takovém vítězství v roce 1945 přestalo téměř vycházet, Kypr získal nezávislost v roce 1960, v němž za presidentování Antonína Novotného se ČSR obohatilo písmenem S jako důkazu o dosažení kýžené mety socialismu. Onomu vyhlášení nezávislosti se bránila turecká menšina ostrovanů. Vzdor takovému úsilí vznikla KYPRIAKI DIMOKRATIA řecky a
KIBRIS CUMHURIYETI turecky, snad jsem akurátně odslabikoval. Celkový počet obyvatelstva podle oficiálního odhadu 2013: 1,1 milionu, z toho Řeků 77% a Turků 18%.Je to rozdělení hodně nerovnoměrné: řečtina je mateřštinou pro téměř čtyři pětiny obyvatelstva, považující se za křesťany ve své východní ortodoxní variantě, a zbývající necelá pětina je turecká a muslimská. Konflikt Severu proti jihu nepostihl jen Ameriku.

Ostrov je tradičně rurální a zemědělství se věnuje daleko větší procento turecké komunity. Dochází k pokračujícímu posunu, přesunu tempa rozvoje, z tureckého severu na řecký jih. Hospodářský rozvoj je viditelný nejen v zemědělství a turismu, ale i energickým rozvojem loděnic, zahraničního obchodu, značnou mírou ve finančním sektoru, vytváří se „a major offshore banking center“, též zrod příležitostí k peněžním machinacím, útulku a praní špimavých peněz, k šejdířským iniciativám, všelijakým lumpárnám.
– – –

Začátkem šedesátých let začal růst počet násilných řecko-tureckých incidentů a na řecké straně bažení po enosis – sloučení s mateřskou zemí. Této preferenci se s podporou turecké vĺády též ostře bránila turecká ostrovní menšina. Její představitelé se přestali podílet na společném vládnutí tuze již rozkmotřeného národa. Došlo k vytvoření tzv. Turkish Cypriot Provisional Administration. Na Kypr dorazily „modré přilby“ – U.N. Peace Keeping Force, vznikly ochranné enklávy, druh iniciativ, v nichž se pramálo vyznám. Byla to dekáda obtížné disharmonie a ošklivých násilných aktů: řecké posazování unitární formy státu , v konfliktu s nemenší tureckou prioritou federálního modelu. S tímto dosavadním vyřešením: V červenci 1974 zásah řecké armády a vojenský převrat. V únoru 1975 vyhlášení separátního státu Turkish Republic of Northern Cyprus. Nynější situace: Kypr jako legitimní subjekt je uznán všemi členy OSN, s jednou výjimkou. Tou je Turecko, uznávajicí onu severní separátní odnož, kterou nikdo jiný neuznává. V kurzu výuky mezinárodního práva jsem uváděl jeden existující precedent z třicátých let, v souvislosti se španělskou občanskou válkou. Tehdejší španělská republika krátkého trvání vydávala občanské průkazy, cestovní pasy, k pramalému užitku jeho držitelů. Jejich právoplatnost uznávaly ve světě pouze dva státyJugoslávie a Mexiko. Pouze mezi těmito dvěma byly k legitimnímu použití.

Hlavním městem Kypru obou vlád – uznané i neuznané – je Nikosie (s dvojím oficiálním označením Nicosia a Lefkosia) jíž probíhá dělící greenline – zelená hranice, na níž jsem ale neměl možnost se podívat a podat zprávu , jak je bytelná, zda v podobě někdejší berlínské zdi, či jen něco spíš pouze teoretického. Kloudnou odpověď nenacházím ani na podrobných mapách, které například zřetelně a jinobarevně označují dvě ostrovní oblasti jako „Sovereign Base Area (U.K.)“
– – –

Dorazili jsme do přístavu s rovněž dvěma jmény – Limassol a Lemesos. Pyšní se hradem, v němž se v roce 1191 údajně ženil heroický Richard the Lionheart s Berengariou z Navarry, a v místní pevnosti vězeňské kobky sloužily svému původnímu převýchovnému účelu až do roku 1950. Druhou pamětihodností je deset kilometrů dlouhý pobřežní park. Tam jsem dlouze poseděl s českým našincem, s nímž jsem se před lety, ještě za apartheidu, seznámil v Jižní Africe.Tentokrát mě s manželkou v přístavu vyzvedl, své rodině představil a odvezl k mohutnému popovidání. To uvedu informací, že Kypr, vzdor své pošramocené pověsti, získané praním špinavých peněz a podobným šejdířstvím, činil dobré skutky poskytováním příležitosti k uniknutí z totalitní klece. Však leckdo z naší domoviny touto cestou unikl z normalizace.

Seznamujeme se s oním Limassolem – Lemesosem, zakoupili nepotřebnosti v sympatickém obchůdku s ruským personálem, v pouliční restauraci pojedli a popudily obsluhující řeckou panímámu. Má manželka ji totiž požádala o tureckou kávu a dostalo se ní odpovědi , že něco takového oni nevedou.
Našinec, mnou zde jménem nepředstavený, mě poučil o tamějším stavu věcí. Prstem zamířil na mouchu, která na můj rukáv právě usedla , a správně řecky zareagoval obviněním, že Turci to zavinili. Toť esence ostrovního problému.

Takto málo a vlastně i hodně jsem se poučil. Dobrý důvod tam zas někdy zavítat.

 

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on pinterest
Share on reddit
Share on tumblr
Share on google
Share on email

Podobné články

Sobáš po cypersky

Keď sa jednej našej známej jej malé dcéry pýtali, ktorý bol jej najšťastnejší deň, tá mladšia dcéra hneď aj ochotne našepkala „Svadba, že?“. Čo by